Rubrika: Nezařazené

  • Cyklostezky nejsou luxus

    Cyklostezky nejsou luxus

    Cyklostezky jsou součástí fungujícího města!

    V našem nedávném videu jsme upozornili na téma, které považujeme za jednu z důležitých priorit pro budoucnost Poděbrad – bezpečnou a propojenou síť cyklostezek.

    Poděbrady jsou městem, které je s cyklistikou spojováno po celé republice. Labská stezka přivádí do města návštěvníky, kola jsou běžnou součástí každodenní dopravy místních obyvatel a rovinatý charakter krajiny vytváří ideální podmínky pro cestování na kole. Přesto máme pocit, že cyklistická infrastruktura ve městě zůstává nedokončená.

    Nejde nám o budování cyklostezek pro cyklostezky. Jde nám o to, aby lidé mohli bezpečně dojet na kole do školy, do práce, na nádraží, k Labi nebo do okrajových částí města. Aby rodiče nemuseli mít obavy pustit děti samotné na kole. A aby se člověk nemusel každých několik set metrů rozhodovat, zda poruší předpisy, nebo sesedne z kola.

    Co dnes v Poděbradech chybí?

    Podle naší analýzy není hlavním problémem nedostatek jednotlivých úseků cyklostezek. Problémem je především jejich nepropojenost.

    Ve městě existují kvalitní úseky stezek, ale často končí bez návaznosti na další části sítě. Cyklista se tak dostane bezpečně jen část cesty a následně je nucen pokračovat po frekventované komunikaci, po chodníku nebo složitě překonávat dopravní bariéry.

    Typickými příklady jsou:

    • nedostatečné propojení centra města s labskými stezkami,
    • komplikované napojení nádraží na cyklistickou síť,
    • chybějící bezpečné propojení Jiřího a Riegrova náměstí s okolními čtvrtěmi,
    • problematické překonávání některých mostů přes Labe,
    • absence páteřních tras ve směru Žižkov, Polabec, Kluk, Velké a Malé Zboží nebo Přední Lhota.

    Chceme síť, ne jednotlivé projekty

    Naším cílem není přidávat další izolované úseky. Chceme postupně budovat skutečnou síť.

    To znamená zaměřit se především na propojení stávajících tras, odstranění kritických míst a vytvoření páteřních spojení mezi centrem a jednotlivými částmi města.

    Poděbrady potřebují cyklistickou koncepci, která bude řešit:

    • bezpečné spojení centra s nádražím,
    • propojení obou břehů Labe,
    • napojení sídlišť a okrajových částí města,
    • návaznost na regionální cyklotrasy,
    • bezpečnost pěších i cyklistů,
    • bezbariérovost a pohodlný pohyb pro všechny generace.

    Bezpečnost především

    Současný stav často vede k tomu, že lidé využívají chodníky nebo jiné neoficiální trasy. Ne proto, že by nechtěli dodržovat pravidla, ale proto, že jim stávající infrastruktura nenabízí rozumnou alternativu.

    Dobře navržené cyklostezky mají sloužit nejen sportovcům. Musí být bezpečné pro děti, seniory i běžné obyvatele, kteří chtějí využívat kolo jako dopravní prostředek.

    Máme konkrétní návrhy

    V posledních měsících jsme zpracovali podrobný rozbor cyklistické dopravy v Poděbradech. Zaměřili jsme se na jednotlivé trasy, problematická místa i možnosti jejich řešení.

    Nechceme slibovat vzdušné zámky. Chceme postupně prosazovat konkrétní kroky, které povedou k tomu, aby byla cyklistická doprava bezpečnější, logičtější a lépe propojená.

    Poděbrady mají všechny předpoklady stát se městem, kde se lidé mohou pohodlně pohybovat na kole napříč celým územím. Potřebují však jasnou koncepci, dlouhodobý plán a vůli jednotlivé kroky skutečně realizovat.

    A právě o to chceme usilovat.

    CYKLISTICKÉ PODĚBRADY 2036

    Naše vize bezpečné, propojené a funkční cyklodopravy.

    Poděbrady patří mezi nejznámější cyklistická města v České republice. Díky Labské stezce každoročně navštíví město tisíce cyklistů a rovinatý charakter krajiny vytváří ideální podmínky pro každodenní pohyb na kole.

    Přesto jsme přesvědčeni, že potenciál cyklistické dopravy zůstává z velké části nevyužitý. Hlavním problémem totiž není nedostatek jednotlivých cyklostezek, ale jejich nedostatečné propojení do funkčního celku.

    Naším cílem není stavět cyklostezky pro cyklostezky. Chceme vytvářet bezpečnou a logickou síť, která umožní obyvatelům pohodlně cestovat po městě bez nutnosti využívat automobil.


    1. Poděbrady – město cyklistů, nebo jen město s Labskou stezkou?

    Poděbrady bývají často označovány za cyklistické město. Toto označení si bezpochyby zaslouží díky poloze na Labské stezce a příznivým přírodním podmínkám.

    Při každodenním pohledu obyvatel však vychází najevo jiná skutečnost. Mnoho cyklotras slouží především rekreační dopravě, zatímco běžný pohyb po městě naráží na řadu bariér.

    Turista projede Poděbrady podél Labe bez větších problémů. Obyvatel Poděbrad však často řeší, jak bezpečně dojet z bydliště do školy, na nádraží, do zaměstnání nebo za službami.

    Právě na tuto každodenní dopravu se chceme zaměřit.


    2. Jak se dostat na kole z nádraží do centra?

    Železniční stanice představuje jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů města.

    Pokud chceme podporovat ekologickou dopravu a kombinaci vlak + kolo, musí být nádraží bezpečně propojeno s centrem města i jednotlivými čtvrtěmi.

    Dnes však návaznost cyklistické infrastruktury často působí neuceleně. Přestože byly v okolí nádraží realizovány některé důležité projekty, stále existují místa, kde cyklista ztrácí bezpečné vedení trasy.

    Naším cílem je vytvořit jasné a bezpečné propojení mezi nádražím, centrem města, Labem a jednotlivými obytnými částmi Poděbrad.


    3. Proč cyklisté jezdí po chodníku?

    Tato otázka se pravidelně vrací v diskusích obyvatel.

    Odpověď však často neleží pouze na straně cyklistů. Mnoho konfliktů vzniká tam, kde chybí bezpečná alternativa.

    Pokud cyklostezka náhle končí, pokud chybí návaznost mezi jednotlivými úseky nebo pokud je provoz na komunikaci příliš intenzivní, lidé si hledají vlastní řešení.

    Dobře navržená infrastruktura vede k bezpečnému a předvídatelnému chování všech účastníků provozu. Špatně navržená infrastruktura naopak vytváří konflikty mezi cyklisty, chodci i řidiči.


    4. Mosty přes Labe – největší bariéra poděbradské cyklistiky?

    Řeka Labe je jednou z největších předností našeho města. Současně však představuje významnou dopravní bariéru.

    Bez kvalitních a bezpečných propojení mezi oběma břehy nelze vytvořit skutečně funkční síť cyklotras.

    Budoucí rozvoj cyklistické dopravy musí proto zahrnovat systematické řešení průchodnosti a prostupnosti přes řeku, včetně návaznosti na stávající infrastrukturu.

    Nejde o množství mostů či lávek. Jde o jejich správné umístění a návaznost na potřeby obyvatel.


    5. Děti na kole? Zkusíme se na město podívat jejich očima?

    Skutečnou kvalitu cyklistické infrastruktury nejlépe prověří děti.

    Pustili bychom své dítě samotné z Žižkova do centra? K nádraží? Na sportoviště? K Labi?

    Pokud je odpověď záporná, znamená to, že síť není dostatečně bezpečná.

    Při plánování cyklistické dopravy bychom neměli vycházet pouze z potřeb zkušených cyklistů. Měli bychom myslet především na děti, seniory a běžné obyvatele, kteří chtějí využívat kolo jako součást každodenního života.


    6. Žižkov, Polabec, Kluk, Velké a Malé Zboží.

    Cyklostezky nesmějí končit v centru města.

    Moderní město musí být propojeno jako celek. Každá městská část by měla mít možnost bezpečného napojení na školy, služby, sportoviště i železniční dopravu.

    Právě vytvoření páteřních tras spojujících centrum s okrajovými částmi města považujeme za jednu z hlavních priorit.


    7. Kolik stojí neudělat nic?

    Investice do cyklistické infrastruktury bývají často vnímány jako nadstandard.

    Ve skutečnosti však bývá nejdražší neřešit problémy včas.

    Nejvýhodnější je začleňovat cyklistická opatření současně s rekonstrukcemi ulic, chodníků a veřejných prostranství. Dobrá koordinace investic šetří městu prostředky a zároveň zvyšuje kvalitu veřejného prostoru.


    8. Naše vize: Poděbrady na kole za pár minut.

    Naším cílem je město, ve kterém se lidé mohou pohodlně a bezpečně pohybovat bez automobilu.

    Město, kde se dá během několika minut dojet na kole:

    • do školy,
    • na nádraží,
    • do zaměstnání,
    • na sportoviště,
    • k Labi,
    • do centra města.

    Chceme Poděbrady, kde jsou cyklostezky součástí promyšlené dopravní sítě, nikoliv izolovanými stavbami.

    Chceme Poděbrady, kde je bezpečný pohyb dětí a rodin samozřejmostí.

    Chceme Poděbrady, kde cyklistická doprava není alternativou, ale přirozenou součástí každodenního života.

  • Jak ochladit Poděbrady

    Jak ochladit Poděbrady

    Poděbrady leží v Polabí, jedné z klimaticky nejexponovanějších oblastí Česka. Jde o nížinu, kde se vysoké teploty a vysoký výpar projevují citelným úbytkem vláhy v krajině. Sucho a vlny veder tu jsou už několik let realitou, která se rok od roku zhoršuje. O to důležitější je, aby město aktivně podnikalo adaptační opatření.

    V rámci uskupení Prostě Poděbrady! se tomuto problému chceme seriózně věnovat.

    Dle expertů je důležité nejen globálně snižovat emise skleníkových plynů, ale také lokálně přizpůsobovat města tomu, aby v nich lidé vysoké teploty lépe zvládali. Zároveň platí, že tuzemská města na vysoké teplotní extrémy nejsou příliš připravená.

    Co se třeba dá dělat? Už teď existuje řada výzkumů a doporučení, jak na klimatickou krizi reagovat a zmírňovat její dopady. Často se hovoří o tzv. modrozelené infrastruktuře. Samozřejmě každé město není stejné a není jedno univerzální řešení. Jsou to například:

    • Zastínění dětských hřišť, pískovišť, zastávek, exponovaných ulic (stromy, plachty).
    • Ochrana zelených ploch. Výsadba zeleně, stromů a popínavých rostlin omezujících přehřívání veřejného prostoru a zlepšujících mikroklima. Sázení odrůd lépe snášejících sucho (platany, habry aj.).
    • Instalace pítek, mlžítek a trvalých vodních prvků ve městě. Zohlednění i při rekonstrukci dětských hřišť, sídlišť, nebo parků.
    • Zlepšení hospodaření s dešťovou a pitnou vodou. Zadržování vody v krajině (vsakování, nádrže).
    • Podpora zelených střech a fasád, ozelenění a propustnost povrchů. Naopak omezování nepropustných a rozpalujících se asfaltových a betonových ploch. Zesvětlování tmavých nedostatečně zastíněných ploch.
    • Varování a informování obyvatel o rizicích a prevenci.
    • Klimatizace ve veřejné dopravě a veřejných budovách. Ochlazovací útočiště, asistence ohroženým skupinám (senioři, děti, těhotné ženy, kardiaci a lidé s chronickými nemocemi).

    Která z těchto opatření byste uvítali nejvíce?

    Jedno mlžítko nestačí.

    Prostě Poděbrady!

    Odkazy

  • Veřejné projednání změn územního plánu – jak budou vypadat Poděbrady za 10 let?

    Veřejné projednání změn územního plánu – jak budou vypadat Poděbrady za 10 let?

    V budově Pentagon se ve středu 20. 5. uskuteční veřejné projednání návrhů změn územního plánu města Poděbrady, které mohou zásadně proměnit budoucí podobu a ráz města. Od 15:00 bude projednáván návrh změny č. 25 a od 16:00 následně změna č. 21. Podklady k oběma bodům radnice zveřejnila na úřední desce (ale dnes již jsou podklady smazané). Občané, dotčené orgány i vlastníci nemovitostí měli možnost podrobně prostudovat navrhované úpravy a podat připomínky.

    Mimořádnou pozornost a kontroverze vzbuzuje zejména změna č. 21 ÚP, která se týká pozemků mezi ulicemi Máchova, Vrchlického a Za Nádražím. Tyto parcely jsou ve vlastnictví společnosti Nový Žižkov s.r.o., v níž majetkově figuruje poděbradský radní a zastupitel Pavel Louda. Předložená žádost investora požaduje navýšení podlažnosti na 6 nadzemních podlaží u části budov a transformaci ochranného zeleného pásu podél ulice Máchova na obslužnou komunikaci. Na tomto území přitom již byla realizována trafostanice a část infrastruktury, ačkoli původní urbanistický konsensus garantoval zachování souvislého izolačního zeleného pásu určeného k odstínění nové bytové zástavby.

    Tento precedent odkrývá širší koncepční deficit města: absenci transparentní metodiky pro sjednávání plánovacích smluv. Veřejnoprávní plánovací smlouvy předkládané zastupitelstvu často vykazují silnou asymetrii ve prospěch soukromých investorů, postrádají fixní termíny dokončení infrastruktury a vymahatelné sankce za neplnění závazků. Změna č. 21 je typickým příkladem, kdy jsou pravidla územního plánování modifikovatelná ex-post podle individuálních ekonomických zájmů developerů, kteří pozemky nabývali s plným vědomím platných limitů využití území. Jak tuto změnu vnímají obyvatelé dotčené lokality? Jaký bude mít dopad na jejich životní podmínky?

    Paralelně s tím město čelí setrvalým tlakům na zábor zemědělské půdy v extravilánu pro účely logistických center. Naše sdružení Prostě Poděbrady! v této souvislosti varuje před nevratnou ztrátou krajinného rázu a narušením ekologické stability území. Výjimky z tohoto principu by měly být striktně omezeny pouze na relokaci stávajících průmyslových podniků z centra města (např. sklárny, mlékárna) do logicky vymezených ploch s přímou vazbou na dálniční přivaděče a s následnou revitalizací uvolněných městských ploch brownfieldů pro potřeby obyvatel.

    Zástupci našeho sdružení budou hájit schválenou dlouhodobou koncepci města a usilovat o zavedení regulačních prvků. Naším cílem je chránit klidové zóny a veřejný prostor v intravilánu a odmítáme představu, že se z Poděbrad stane město obklopené skladovými halami.

    Pokud máte prostor, určitě ve středu dorazte. Jedná se o budoucnost nás všech.

  • Územní plán, plánovací smlouvy a budoucnost Poděbrad

    Územní plán, plánovací smlouvy a budoucnost Poděbrad

    Územní plán je jedním z nejdůležitějších dokumentů, které město má. Určuje totiž, jak se bude město dlouhodobě rozvíjet, kde bude možné stavět, kde zůstane zeleň, kudy povede infrastruktura a jakou podobu budou mít jednotlivé části města.

    Jeho cílem je sladit potřeby obyvatel, ochranu životního prostředí, hospodářský rozvoj i zachování charakteru města a krajiny. Územní plán řeší nejen zastavitelná území, ale také veřejnou infrastrukturu, ochranu hodnot území, rezervy pro budoucí rozvoj nebo možnosti přestavby stávajících ploch.

    O pořízení i změnách územního plánu rozhoduje zastupitelstvo města a celý proces podléhá stavebnímu zákonu i nadřazeným krajským a státním dokumentům.


    Změny územního plánu nejsou formalita

    Každá změna územního plánu může výrazně ovlivnit podobu města na desítky let dopředu. Proto je důležité, aby změny nevznikaly nahodile nebo pouze pod tlakem jednotlivých investorů.

    Podle nás je potřeba držet se dlouhodobé koncepce rozvoje města. Jinak vzniká chaos — zástavba bez návaznosti, bez potřebné infrastruktury, bez dostatečných kapacit škol, školek nebo veřejných služeb.

    Pravidla územního plánu musí být předvídatelná a srozumitelná pro všechny. Každý vlastník pozemků přece své nemovitosti pořizoval s vědomím toho, jaké využití územní plán umožňuje.


    Plánovací smlouvy mohou být silným nástrojem města

    Převedením pozemku na stavební parcelu často vzniká jeho majiteli výrazné zhodnocení, aniž by musel sám investovat do veřejné infrastruktury. Právě proto existují tzv. veřejnoprávní plánovací smlouvy.

    Ty umožňují městu smluvně vázat novou výstavbu na spoluúčast investorů při budování infrastruktury — například inženýrských sítí, škol, školek, veřejných prostranství nebo dopravních staveb. Součástí mohou být i finanční příspěvky.

    Územní plán může zároveň určit, že výstavba bude možná až po uzavření takové smlouvy.

    Chtěli bychom, aby město Poděbrady mělo jasnou metodiku pro plánovací smlouvy, která nastaví férová a předvídatelná pravidla spolupráce mezi městem a investory. Dnes jsou zastupitelstvu často předkládány jednotlivé smlouvy a záměry bez jednotných pravidel, termínů nebo dostatečně vymahatelných sankcí.


    Jaký rozvoj města chceme

    Chceme Poděbrady, které si zachovají svůj lázeňský charakter, vysoký podíl zeleně a kvalitní veřejný prostor.

    Poděbrady mají jedinečnou kombinaci:

    • lázeňského města,
    • množství zeleně,
    • krátkých vzdáleností,
    • dostupných služeb,
    • a krajiny typické pro okolí Labe a lužních lesů.

    Právě tato kombinace dává městu jeho identitu a kvalitu života.


    Ne sídelní kaši a nekontrolovanému rozrůstání města

    Město se samozřejmě vyvíjí a určitý rozvoj je přirozený. Je ale potřeba velké opatrnosti při rozšiřování zástavby do okolní krajiny.

    Poděbrady by podle nás neměly jít cestou tzv. sídelní kaše — tedy rozvolněné monofunkční zástavby závislé na automobilové dopravě, s vysokými náklady na infrastrukturu a ztrátou identity jednotlivých částí města.

    Za mnohem smysluplnější považujeme:

    • doplňování proluk,
    • citlivé zahušťování stávající zástavby,
    • a využívání brownfieldů — tedy bývalých průmyslových nebo zemědělských areálů.

    Právě brownfieldy představují logickou rezervu pro další rozvoj města bez zbytečného záboru krajiny.


    Skladové haly nepatří do okolí lázeňského města

    V posledních letech sílí tlak na vznik průmyslových a skladových zón v okolí Poděbrad. Chápeme ekonomické zájmy vlastníků pozemků i investorů, ale jsme přesvědčeni, že masivní logistické areály do okolí lázeňského města nepatří.

    Mohly by negativně ovlivnit:

    • krajinný ráz,
    • životní prostředí,
    • dopravu,
    • hlučnost,
    • i samotný charakter Poděbrad.

    Případné výjimky si umíme představit pouze v souvislosti s přesunem stávajících velkých provozů z centra města — například sklárny nebo mlékárny — a za podmínky následného využití uvolněných ploch pro rozvoj města a potřeby obyvatel.

    Takové areály by zároveň měly mít přímou vazbu na dálniční přivaděče a být umístěny mimo citlivé části krajiny.


    Poděbrady mají svou jedinečnost. Chraňme ji.

    Bylo by škoda ztratit to, co dnes dělá Poděbrady Poděbrady:

    • lázeňský charakter,
    • množství zeleně,
    • dostupnost služeb,
    • příjemné měřítko města,
    • a krátké vzdálenosti pro každodenní život.

    Územní plán, regulační plán i plánovací smlouvy nejsou jen technické dokumenty. Jsou to nástroje, kterými město rozhoduje o své budoucnosti.

    A právě proto s nimi chceme pracovat aktivně, odpovědně a s dlouhodobou vizí.

  • Pocitová mapa Poděbrad – Pomozte nám lépe pochopit, jak vnímáte Poděbrady

    Pocitová mapa Poděbrad – Pomozte nám lépe pochopit, jak vnímáte Poděbrady

    Vytvořili jsme pocitovou mapu Poděbrad a rádi bychom zjistili, která místa máte rádi – i ta, která si podle vás zaslouží zlepšení. Společně zjistíme, na co by se měla radnice zaměřit.

    Vytvořili jsme pocitovou mapu města, kde můžete jednoduše označit:

    • Označte místo na mapě
    • Přidejte svůj podnět

    Díky vašim podnětům zjistíme, na co by se měla radnice víc zaměřit, takže označujte:

    • ta místa, která máte rádi ❤️
    • i ta, která si podle vás zaslouží zlepšení ⚠️

    Stačí kliknout do mapy a vybrat kategorii. Těmi jsou např. nebezpečné místo, chybí zeleň, bariéry…). Můžete označit a případně podpořit i návrhy ostatních.

    https://prostemapa.eu/

  • VÝZVA: Nechte cyklostezku cyklostezkou

    VÝZVA: Nechte cyklostezku cyklostezkou

    Překvapilo vás auto na cyklostezce v Oboře? Pak je dobré vědět, že na cyklostezce z ulice Růžová to může být v budoucnu zcela běžné – a dokonce legální. I proto se ptáme, proč na cyklostezkách v Oboře dosud nejsou sloupky, které by vjezdu aut zabránily.

    Na začátku roku 2023 podepsalo vedení města se soukromým investorem plánovací smlouvu. Investor se v ní vůči městu nezavázal k žádnému plnění ve prospěch kvalitního veřejného prostoru ani služeb pro občany. Město se však zavázalo umožnit příjezd k pozemku investora přes cyklostezku. Právě tato smlouva je dnes hlavním argumentem, proč na cyklostezku z ulice Růžová nelze umístit sloupek.

    Krátce nato následovala změna územního plánu na pozemku investora (parc. č. 30/3). Ta umožnila výstavbu jednoho rodinného domu na ploše 1050 m², přestože celý pozemek má více než 22 tisíc m². Lokalita je označována jako „doplnění proluky“. Jenže podle nás nejde o proluku v ulici, ale o druhou řadu za stávajícími domy, navíc bez standardního přístupu pro auta.

    Na tento problém opakovaně upozorňoval stavební úřad i část zastupitelů. Komise urbanismu a dopravy záměr nepodpořila. Přesto byly kroky potřebné k výstavbě schváleny.

    Na první pohled to může působit jako drobnost – posun začátku cyklostezky o pár metrů. Podle nás je to ale mnohem víc. Je to signál, že veřejný zájem ustupuje soukromým záměrům a že bezpečný prostor pro pěší a cyklisty má postupně ustupovat automobilové dopravě.

    Nechceme bránit rozumnému rozvoji Poděbrad. Jsme ale přesvědčeni, že rozvoj musí stát na dostatečné infrastruktuře a nesmí zhoršovat služby ani bezpečí pro obyvatele.

    Chceme, aby cyklostezky a pěší trasy zůstaly bezpečné. A chceme, aby zájmy občanů převážily nad zájmy soukromých investorů.

    Pokud vám záleží na bezpečné cyklodopravě a férovém rozhodování města, dejte nám prosím vědět.

  • VÝZVA: ustupte od záměru budovat lávku na Primátorský ostrov.

    VÝZVA: ustupte od záměru budovat lávku na Primátorský ostrov.

    VÝZVA vedení města Poděbrady: ustupte od záměru budovat lávku na Primátorský ostrov. Zpřístupněním ostrova vznikne další plocha, o kterou bude nutné pravidelně pečovat. Právě nedostatečnost základní údržby veřejného prostoru je častým předmětem stížností občanů (nepořádek, stav chodníků, péče o zeleň mimo Lázeňský park). Přesto se připravuje projekt „Lávka přes Skupici a síť zpevněných cest na Primátorském ostrově“. Rozpočet počítá s investicí zhruba 6 milionů Kč za: 1 lávku, cca 290 m štěpkou zpevněných stezek, 23 schodů. Primátorský ostrov je přitom přírodně cenná lokalita – součást sítě NATURA 2000 (EVL Libické luhy). I proto zde nemohou být umístěny lavičky a koše. Zato záměr počítá s použitím herbicidu s účinnou látkou glyfosát. Otevření ostrova povede ke zbytečnému narušení tohoto biotopu. A klíčová otázka na závěr: Jak dlouho bude ostrov udržovaný a přístupný? Do první větší vody? Kolik bude stát pravidelná údržba lávky v záplavovém území?

    Vyzýváme vedení města, aby od projektu ustoupilo a peníze i energii raději investovalo do věcí, které Poděbrady potřebují každý den: bezpečné ulice, navazující chodníky, čistotu, zeleň a funkční veřejný prostor. Prosíme: sdílejte a komentujte: chceme znát Váš názor.Naši výzvu najdete také zde s videopříspěvkem: https://www.facebook.com/share/r/179xZ6ENUs/

  • Jak dlouho vydrží nově vybudovaný park za vodou?

    Jak dlouho vydrží nově vybudovaný park za vodou?

    Převážně na městských pozemcích naproti jízdárně, kde se nyní nachází lužní remíz, má vzniknout síť stezek, odpočívadla a herní prvky. Naši kandidáti z pozice členů Místního výboru Polabec uspořádali za účasti radního a zastupitele PhDr. Ladislava Langra veřejnou debatu o tomto koceptu. V bezprostřední blízkosti budoucího parku se nachází Havířský kostelík a Obora. Obě tyto lokality nejsou pravidelně udržovány, a přesto město Poděbrady plánuje další podobný projekt. Předložený koncept je situován do záplavové oblasti, což urychlí degradaci instalovaných prvků a bude komplikovat následnou údržbu. Během debaty byla vznesena řada dalších připomínek. Projekt počítá s budováním mnoha paralelních stezek, což z důvodu bezpečnosti povede k předčasnému kácení starých stromů, které mají ekologický i krajinný význam. Bezpečnost návrh nezohledňuje ani při vedení stezek skrz zázemí jízdárny. A přístavba dřevěného přístřešku přímo na budově trafostanice rozhodně není v souladu s ochranným pásmem elektrických zařízení. Problematické bude zabezpečení zastřešené stage před bezdomovci a dealery. Projekt zároveň vůbec neřeší hlavní problémy Zámostí jako nepřítomnost veřejné toalety (např. při svatbách), chybějící chodníky a bezbariérový přístup z mostu, přestože projekt je určen mimo jiné pro osoby se sníženou pohyblivostí. Kladně hodnocenou částí projektu je výsadba stromořadí a zpevnění již existující pěšiny spojující Zámostí s labskou stezkou. Největší pochybnosti vyvolává již zmíněná údržba parku. Mnoho míst v Poděbradech by si zasloužilo kvalitní a pravidelnou péči. Je hospodárné dál budovat, aniž by byla zajištěna údržba předchozích projektů?Tereza Černá, kandidátka Prostě Poděbrady!